Soukromé detektivní služby – díl II.

0
429

Příjem či odmítnutí zakázek

Mezi soukromým detektivem a jeho klientem musí NEJPRVE panovat vzájemná důvěra. Ta rozhoduje o úspěšnosti provedeného pátrání.

Velmi pěkně jsou detektivova serióznost a solidní přístup ke klientovi zpracovány v televizním seriálu Hříšní lidé města Pražského, kde si policejní důchodce – detektiv – Mrázek sestavil kladkostroj na otevírání dveří, aby tak mohl klienta řádně a solidně přivítat. Nejde o úsluhu otevírání dveří, ale o moment nastolení solidního a profesionálního jednání detektiva, současně o pravdivý popis požadavku od klienta.

Je téměř nepochopitelné, že někteří klienti se chtějí scházet v restauraci, na nádraží, dokonce na lavičce v parku. Jde nejen o neúctu k profesi, ale již z tohoto způsobu je patrné, že klient bude požadovat něco velmi zvláštního.

Velmi lehce tak na setkání místo zkušeného detektiva přijde „detektiv podvodník“, začátečník, či vyslovený hlupák, který klientovi předem vše odsouhlasí, jen aby zakázku dostal. Klient se tak nemůže jednoduše přesvědčit o odbornosti a serióznosti detektiva nebo detektivní „firmy“.  Je přeci nutné a zcela normální mít pro takové – někdy až intimní povídání – dobré zázemí. Právě toto zázemí vytváří první předpoklad budoucí dobré spolupráce. Klient musí v přítomnosti detektiva cítit, že detektiv zná jeho problém a je na jeho straně.

To samozřejmě neznamená, že detektiv zakázku musí přijmout. Detektiv je podnikatel a je možné, že zakázku by s ohledem na nabízené finance nezvládl. Několik takových zakázek jsem za svou éru musel odmítnout.

DRUHÝM ASPEKTEM je obchodní heslo „Vše pro zákazníka“. Jde určitě o dobré heslo obchodníků, ne však již detektivů nebo advokátů. Ani jeden z nich nemůže udělat pro klienta více, než mu v daném případě umožňuje hranice určená zákonem.  Obě příbuzné profese jsou vázány nutně mlčenlivostí, která se dá prolomit jen za určitých okolností zákonem. Zejména situace, které charakterizují ustanovení trestního zákona § 367 a § 368. Ty definují nepřekažení trestního činu a neoznámení trestného činu. Jde skutečně o velmi hrubé porušení zákona, které zákonodárce právě pro jeho neoznámení či nepřekažení sankcionuje. Prosím tímto klienty, aby se skutečně na detektivy neobraceli jako na nájemné zloděje, vrahy a podobně.  Zní to asi nelibě, ale za svou éru 25 let soukromého detektiva jsem se setkal skutečně s různými nápady.

Co máme chtít po DETEKTIVOVI a co po POLICII?

POLICIE ČR je určena především k předcházení a stíhání trestního jednání, tedy kriminality, která trápí lidskou společnost již po staletí. V tomto ohledu má policie vytvořen systém pro prevenci a odhalování zločinů, postup ve věci a aparát vyškolených osob, které jsou oprávněné a schopné takovou činnost zjistit, dokumentovat a další cestou řešit či „likvidovat“. V tomto ohledu je policie nenahraditelná a nezastupitelná.  K tomu je jednotlivým policistům obvykle svěřen postup s výkonem činnosti tzv. „úřední osoby“. Jednání úřední osoby je důležité, ale také důsledně kontrolované a případné excesy mají pro chybujícího policistu mnohdy fatální následky v podobě trestního stíhání „pro zneužití pravomoci úřední osoby“.  Nechtějte proto po svých dobrých kamarádech u policie „službičky“, kterými chcete získat výhody pro sebe (obvykle v občanskoprávním řízení).

SOUKROMÝ DETEKTIV naopak ve věcech občanskoprávních, tedy v ryze soukromých, pomoci může. Mnoho mých zakázek vycházelo a vychází z požadavků advokátních kanceláří. Proč?

Advokát obvykle velmi perfektně ovládá v právu tzv. proces. Procesní řád v soudním občanském či v trestním řádu je postup všech účastníků takového jednání a pořádky s tím související.

Již hůře nebo vůbec se advokát orientuje v oblasti získávání informací o důkazech a vyvolání důkazů v různých situacích. To obvykle umí zase detektiv. Je proto trochu filmové, když jsou advokáti pasováni na zprostředkovatele a obstaravatele důkazní stránky. Obvykle k tomu mají určeného detektiva, se kterým spolupracují. Důkazem rozumíme vše, čím lze věc objasnit. Zní to jednoduše, ale velmi těžko se právě důkazní stránka vytváří. Je potřebné respektovat, že navrhovatel musí unést tzv. důkazní břemeno. I když by měl pravdu, a tuto neprokázal, nemůže po soudu bez důkazů chtít jiné než zamítavé stanovisko. Obdobně jde též o možnosti detektiva ve věcech správních, kdy se opět hledá důkazní podpora pro naše tvrzení, aby mohla být správním orgánem věc objektivně posouzena.

Je tedy patrné, že nalezení a správné zajištění těchto důležitých informací rozhoduje o vašem úspěchu ve sporech.

Vím, že si mnoho lidí říká, že se jich to netýká, protože oni nikdy žádný soudní spor nepovedou. Přál bych jim to, ale život napovídá, že tomu tak obvykle není. Říkají si, že tzv. „očko“ využijí jen na svého partnera či partnerku, tedy na PROKÁZÁNÍ NEVĚRY.

Prosím tyto potencionální zákazníky, aby se zamysleli nad významem tohoto velmi choulostivého výrazu. Nevěrně se mohou k sobě chovat i firmy (dodavatelé – odběratelé). Nevěrně se chovají i obchodní společníci korporace či zaměstnanci vůči zaměstnavateli. Toto vše je samozřejmě také náplní naší detektivní práce.

Vrátím se však k původnímu výrazu a označení, čímž je obvykle vztah muže a ženy a vybočení z něj, které má mnohdy velmi fatální důsledky v podobě rozchodu či rozvodu.  Uvědomujeme si, že jde o tzv. základní instinkt. Ano to je velmi příhodný termín, který jsem převzal, a který nabádá klienta, klientku k velmi obezřetnému postupu. Nedělej jiným to, co nechceš, aby oni dělali tobě. Tato zásada je dobrá pro posouzení skutečně velmi vážné situace. Říkám to proto, že mnohdy klient požaduje zadokumentování viny druhého, což obvykle ani není tak úplně smyslem šetření, ale on to vidí tak, že nyní jeho partnerka, partner bude ten viník. Je zřejmé, že do těchto kauz nejen vstupuje racionální prvek potřebného rozchodu, ale velmi často je zde znát především prvek emoční, který chce vyzdvihnout nevinu klienta, klientky a naopak vinu prošetřovaného. Emoce jsou poté otcem přání a tedy i představ a závěrů klienta. Je pak velmi obtížné takovému klientovi vysvětlit, že zjištěné skutečnosti jeho představy nepodporují či dokonce vyvracejí. Klient je zklamán.

Klient je naopak nadšen, když opačné informace jsou potvrzené. Okamžitě jde tato zjištění svému partnerovi referovat a neuvědomuje si, že právě vyhazuje mnohatisícové investice, protože právě seznámil svého odpůrce s velmi závažnými skutečnostmi, které on se bude snažit odstranit.

Stává se velmi často, že si klientka usmyslí formu a metodu „potřebného“ šetření a požaduje 14 dnů sledování partnera. Odpovídám: „Vezměte s sebou 480 000,- Kč na zálohu a můžeme o takovém opatření hovořit“. Není to arogance z mé strany, je to hrubá neznalost klientky o používaných metodách a jejich nákladech. Klientku tato částka samozřejmě zarazí a to je chvíle, kdy můžeme začít se solidní analýzou vstupních údajů. Nákladem detektiva je pochopitelně čas, který s klientem prosedí hodiny na přípravě akce. Tato placená doba se klientovi bohatě vrátí v úspěšnosti a rychlosti provedeného šetření.

Bohužel klient k nám přichází se svou představou, kterou obvykle z právních a odborných znalostí nelze detektivem akceptovat. Pokud si klient nenechá poradit, tak přesně nezjistíme části či pasáže příběhu, které si klient sám domyslel a vydává je za fakt. Tady nastává situace, kdy klient na své vymyšlené představě trvá, a my zjistíme, že jeho „příběh“, „konstrukce“ vykazuje logické rozpory. Mnohdy klientovi dokazujeme, že jeho představa je mylná. Je velmi těžké dokazovat, že něco nebylo. Z hlediska klienta jsou to vyhozené peníze, za tyto náklady si však může svou „vymyšlenou“ představou sám. Proto i na takovou situaci se musí soukromý detektiv připravit a myslet na ekonomickou stránku svého podnikání. Je tedy třeba zajistit svou činnost finanční zálohou. Teprve poté je klient ochoten se podrobit racionálním návrhům.

Snad nejdůležitějším prvkem jednání s detektivem je moment, kdy detektiv přistoupí na skutečnost, že případ převezme. Solidní detektiv Vám sdělí, že vyhotoví příkazní smlouvu mandátního typu, protože v mnoha věcech bude patrně Vaším jménem činit i právní úkony.  Bude chtít znát Váš vztah k prošetřované osobě či věci, aby mohl do smlouvy zakotvit tzv. Váš právní zájem.

Toto je správný postup, kterým kryje detektiv sebe i Vás. Výsledky šetření můžete pak bez obav použít a mají i možnou důkazní hodnotu. Bez příkazní smlouvy je jednání na úrovni pouze informační zprávy, která Vaše nároky nikde nepodpoří. Proto se prosím nebojte takovou smlouvu podepsat, protože tím je Váš záměr právně legalizován a může mít jen pozitivní vliv na vývoj zkoumaného vztahu.

Detektiv by při jednání s klientem neměl klientovi slibovat nemožné a být ochoten přiznat, že požadavky klienta jsou mimo realitu nebo, že jsou protizákonné. V příštím díle bychom se měli seznámit se základními pravidly vztahu klient – detektiv při realizaci zakázky.

Též objasní, proč detektiv vyžaduje zálohu a vysvětlí průběh vyšetřování, aby bylo zřejmé, jak můžete situaci kontrolovat a také částečně řídit.

 

Autor: JUDr. Jiří Kameník

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here