Nežijeme bohužel v ideálním světě. A tak mezi námi běhají i pedofilové.

Část vědecké obce s myslí, že umělá inteligence, jejíž rozvoj v poslední době nabírá raketové obrátky a ovlivňuje postupně životy nás všech, by mohla pomoci v řešení v boji s devianty. Jiní si tím však jisti nejsou, ba naopak poukazují na to, že AI by mohla v lecčems pedofilii ještě nahrávat. Přinášíme vám článek, který vyšel v americkém konzervativním think-tanku The Heritage Foundation…

22. srpna zveřejnil časopis Wired článek s názvem „Mohlo by porno generované umělou inteligencí pomoci chránit děti?”. Článek, který vychází z mylného předpokladu, že pedofilie je biologicky podmíněná, a proto ospravedlňuje obscénní řešení, naznačuje, že dětská pornografie generovaná umělou inteligencí by mohla být „jedním ze způsobů, jak snížit rizika”.

Ačkoli takové titulky mohou většinu Američanů – kteří jsou stále instinktivně odpuzováni dětskou pornografií, ať už generovanou počítačem, nebo jinou – šokovat, tento nejnovější článek je jen nejnovějším příkladem toho, jak politické elity na levici i na pravici obhajují pornografii s umělou inteligencí.

Například v debatě na začátku tohoto roku se moderátor konzervativní rozhlasové talk show Dennis Prager zeptal: „Komu je ubližováno?”. Aby bylo dětské porno s umělou inteligencí považováno za špatné, trval na tom, že „musíte mít oběť”.

Jiní konzervativci Pragerův názor rychle kritizovali; doposud však nikdo přímo nevyvrátil jeho tvrzení, že dětské porno s umělou inteligencí je zločinem bez oběti. Vzhledem ke konsensu elit v této otázce a rychle rostoucí sofistikovanosti a rozšířenosti AI pornografie je však zoufale nutné toto tvrzení vyvrátit.

Neviditelné oběti

Simulace dětské pornografie nejsou bez obětí. I když pomineme zjevnou degradaci osoby, která se na dětské porno generované umělou inteligencí dívá, a osoby, která ho vytvořila, za každým počítačem generovaným obrázkem se skrývají skutečné děti, které jsou zneužívány.

Ano, predátoři používají skutečná videa a snímky zneužívání dětí k „trénování” programů umělé inteligence, aby vytvářely další obsah. Predátoři navíc často využívají obrázky dětí ze sociálních sítí k vytváření „deep fake” podobizen pro své zvrácené programy, což je dost na to, aby si každý rodič dal pozor, než zveřejní obrázky svých dětí na internetu. Ačkoli tedy na skutečném videu nemusí být skutečné dítě, které trpí zneužíváním, program umělé inteligence se „učil” ze skutečných videí a používá tváře a podoby skutečných dětí.

Ačkoli je to zavrženíhodné, není to nic výjimečného. Avi Jager, vedoucí oddělení bezpečnosti dětí a vykořisťování lidí ve společnosti ActiveFence, uvedl, že 80 % respondentů na fóru pedofilů na temném webu, které čítalo 3 000 lidí, přiznalo, že „použili nebo mají v úmyslu použít nástroje umělé inteligence k vytvoření snímků sexuálního zneužívání dětí”. Pornografie s umělou inteligencí se stává natolik rozšířenou, že by brzy mohla převálcovat pokusy o nalezení skutečných obětí podle stop zanechaných na videozáznamech.

Začátkem letošního roku upozornil film Zvuk svobody zákonodárce na výskyt takových obětí ve Spojených státech, kde se podle odhadů nachází více než 50 % webových stránek s dětským pornem. A skutečně, záchrana těchto dětí by měla být pro tvůrce politik nejvyšší prioritou. Pravdou však je, že pokud se budeme o děti starat až poté, co budou zneužity, budeme bojovat prohranou bitvu. Abychom zneužívání zastavili dříve, než k němu dojde, musíme začít věnovat pozornost škodám, které dětské porno s umělou inteligencí – a ostatně porno všeho druhu – uživatelům způsobuje.

Pornografie přetváří mozky diváků na základě zhlédnutých videí. Norman Doidge z Kolumbijské univerzity říká: „Pornografie tím, že nabízí nekonečný harém sexuálních objektů, hyperaktivuje apetitivní systém.” Mění to, jak člověk vnímá ostatní lidi, zejména když se na tento materiál dívají malé děti.

Dětská pornografie generovaná umělou inteligencí je propracovaná a má na mozek diváka stejný účinek jako “skutečné” porno. Může v uživatelích podnítit stejný návykový sestup ke stále názornějšímu materiálu.

Studie skutečně ukazují souvislost mezi sledováním dětského porna a sexuálním zneužíváním dětí v reálném životě. Michael C. Seto, přední kanadský forenzní psycholog, a jeho kolegové zjistili, že 50 až 60 % diváků se přiznává ke zneužívání dětí.

Jinými slovy, i když na snímcích dětské pornografie nejsou zobrazeny skutečné děti, přesto jsou budoucí děti vystaveny nebezpečí. Národní centrum pro pohřešované a zneužívané děti odsuzuje dětskou pornografii vytvářenou umělou inteligencí jako „strašlivou společenskou škodu” kvůli jejímu propojení se skutečným zneužíváním dětí. Takový obsah normalizuje sexualizaci dětí a jejich zneužívání.

Vyspělejší technologie = důmyslnější zneužívání

A simulace sexuálního zneužívání dětí jsou jen začátkem toho, co neregulované a dravé používání programů umělé inteligence způsobí. Společnosti Amazon, Instagram a Wish se v posledních letech dostaly pod palbu kritiky za to, že umožnily prodejcům inzerovat sexuální panenky, které se přibližují velikosti a vlastnostem dětí. Pokud umělá inteligence dokáže vytvářet simulace dětské pornografie, není od věci, aby taková technologie animovala sexuální panenky nebo roboty s dětským hlasem nebo slovníkem.

Vzhledem k těmto děsivým možnostem na obzoru a přibývajícím důkazům, že pornografie s umělou inteligencí má důsledky v reálném světě, by se mohlo zdát, že se postoj pana Pragera ukáže jako neudržitelný. Ale od rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2002, kterým byla zrušena část kongresového zákazu „virtuální dětské pornografie”, je právě tento postoj zakotven v soudním precedentu. A již více než dvě desetiletí odrazuje Kongres od přijetí dostatečných regulací pornografického průmyslu.

Je načase, aby to skončilo. Dětská pornografie generovaná umělou inteligencí není řešením. Je to jen nejnovější připomínka toho, o kolik je dnes technologie vyspělejší než v roce 2002 a o kolik více toho víme o tom, jak pornografie – ať už skutečná, nebo generovaná umělou inteligencí – poškozuje své oběti a uživatele. Vzhledem k těmto změnám je načase, aby Kongres znovu zvážil opatření k regulaci pornoprůmyslu, počínaje touto nejnovější dětskou pornografií generovanou umělou inteligencí.

Někteří navrhují, aby se simulacím přiznal status „osobnosti”, jako by to byly skutečné děti, ale lepším přístupem by bylo jednoduše obnovit zákony o obscénnosti a v případě napadení nechat soud přehodnotit své současné stanovisko. Dnes by dobře připravený zákon téměř jistě získal podporu obou stran, ale pokud Kongres brzy nezakročí, veřejnost by se mohla stát znecitlivělou i vůči tomuto extrémnímu obsahu a dětské porno generované umělou inteligencí by mohlo nadále pohlcovat mysli – a těla – našich dětí.

Zdroj: The Heritage Foundation, AN

Poznámka redakce: V ČR je tato diskuse po formální zatím bez předmětu s ohledem na znění §192 Trestního zákoníku. Jiná je otázka, která nás může a bude zřejmě čekat je, argumenty obhajoby a podporujících skupin, pokud jde právě o „společenskou” nebezpečnost….

Pro úplnost, znění příslušného ustanovení uvádíme:

§ 192

Výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií

(1) Kdo přechovává fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné pornografické dílo, které zobrazuje nebo jinak využívá dítě nebo osobu, jež se jeví být dítětem, bude potrestán odnětím svobody až na dva roky.

(2) Stejně bude potrestán ten, kdo prostřednictvím informační nebo komunikační technologie získá přístup k dětské pornografii.

(3) Kdo vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, činí veřejně přístupným, zprostředkuje, uvede do oběhu, prodá nebo jinak jinému opatří fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné pornografické dílo, které zobrazuje nebo jinak využívá dítě nebo osobu, jež se jeví být dítětem, anebo

kdo kořistí z takového pornografického díla,

bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

(4) Odnětím svobody na dvě léta až šest let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 3

a) jako člen organizované skupiny,

b) tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo

c) v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.

(5) Odnětím svobody na tři léta až osm let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 3

a) jako člen organizované skupiny působící ve více státech, nebo

b) v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.“